České studny jsou duchovní hodnoty, které byly objeveny, vykopány a realizovány českými osobnostmi v naší minulosti. Ve starověku praotec Abraham kopal studny, které po jeho odchodu ze země nepřátelé zasypali kamením. Když se do země vrátil jeho syn Izák, vyhledal otcovy studny a obnovil je. Nazval studny stejnými jmény jako jeho otec. Přál si pít vodu ze stejných zdrojů, jako jeho otec. Navázal na dílo a hodnoty svého otce. Vážil si svého otce. Chtěl být v historické integritě se svými předky.

I my v dnešní době potřebujeme navázat na nejlepší období našich dějin a přihlásit se k duchovním hodnotám české reformace. Proč? Protože je zřejmé, že jsme je opustili, od té chvíle národ upadá duchovně, kulturně, mravně, společensky i fyzicky. A to i přes veškerý vědecký, materiální a sociální rozvoj národa. Více potřebujeme navázat na kontinuitu našich dějin, historicky se integrovat s našimi předchůdci a vrátit se ke starým českým kořenům, než opouštět své nejlepší hodnoty a ideály kvůli integritě světové a evropské.

Ano, v rámci globalizace můžeme být rovnocenným partnerem pro jiné národy právě proto, že máme tak výtečné a pevné národní kořeny. Potřebujeme vědět kdo jsme, proč tady jsme a jaké máme národní poslání. Každý národ má své poslání, a když vstoupí do své národní role, nalezne i svoji pravou integritu a identitu. A jen tehdy se může stát požehnáním pro jiné národy.

Věříme, že je čas obnovy českého národa. Tato obnova bude začínat návratem k české reformaci. Reformace znamená obnovu, neboli nové zformování, přetvoření, nebo ještě lépe opětovný návrat k tomu dobrému, co již v minulosti bylo. Cílem a smyslem těchto webových stránek je poukázat na  duchovní a kulturní bohatství českého národa ve vší pokoře a přivést lidi ke starodávným zdrojům požehnání, aby se napili čerstvé vody. Naším úkolem není přednést nějaké převratné historické objevy, ale dovolit národu nový pohled na české dějiny a náš národní odkaz. Nikoli proto, abychom více věděli, nýbrž proto, abychom podle toho odkazu a dědictví předků žili své životy v soukromí, rodině a celém národě. Jde nám o zpřítomění duchovního dědictví a postavení pomníků našim předkům nikoli velkými a krásnými sochami, ale našimi poctivými a čestnými životy.

Zveme příslušníky (nejen) českého národa k znovu nalezení našich kořenů a duchovních studnic. Každý je vítán, každý může okusit živé vody ze studnic, každý může žít šlechetný život podle příkladu Milíče z Kroměříže, Jana Husa, Jana Blahoslava, Karla staršího z Žerotína, Jana Amose Komenského a dalších velkých českých osobností. Jednou z nejvýznamnějších českých studnic je Láska k pravdě. Touha po ryzosti, upřímnosti a pravdivosti je zakódována v srdci každého Čecha stejně jako je tam zakořeněn i hluboký vnitřní odpor vůči jakémukoli pokrytectví, přetvářce a povrchnosti. Toužíme po něčem krásném, čistém, ryzím a hodném následování. Pokud to nenalezneme, propadáme se do skepse, zklamání a znechuceni házíme flintu do žita a lámeme nad sebou i druhými hůl naděje a požehnání. V současnosti mnoho Čechů nevěří v pravdu, ani nežije v pravdě, protože pravdu nezná.

Nepřátelé po Bílé hoře zasypali studnici Lásky k pravdě a ta dosud nebyla obnovena. Přitom pravda pozvedá, poznání pravdy osvobozuje, pravda zjevená v Bibli očišťuje. Nestačí však pravdu poznávat, je potřeba v pravdě žít, jak nás tomu učil Mistr Jan Hus: Věrný křesťane, hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, mluv pravdu, drž pravdu, braň pravdu až do smrti, neboť pravda tě vysvobodí od hříchu, od ďábla, od smrti duše a konečně od smrti věčné.