Příběh o české lípě

Lípa je českým národním stromem, je symbolem svobody a samostatnosti českého národa.…

lipa2Lípa je českým národním stromem, je symbolem svobody a samostatnosti českého národa. Její dřevo je měkké a hodí se k řezbářské práci, její květy jsou medonosné a krásně voní, její vzrůst je vznešený a přitom pokorný. Takový je i český národ, protože jej Bůh takto zformoval. Jaký byl růst českého národa, jak se přenášela míza života během dějin, o tom bude následující příběh.

Jan Hus o sexu

VÝKLAD DESATERA BOŽÍCH PŘIKÁZÁNÍ MISTR JAN HUS Nesesmilníš (kapitola 51 – 55)…

Jan HusVÝKLAD DESATERA BOŽÍCH PŘIKÁZÁNÍ

MISTR JAN HUS

Nesesmilníš (kapitola 51 – 55)

Kapitola 51

A) Toto je šesté přikázání: Nesesmilníš. Tímto přikázáním – ačkoliv každý hřích je nedovolen – je především míněno tělesné smilstvo, které spočívá v nepoctivém ležení ženy s mužem a každé nepoctivé dotýkání pohlavních orgánů.

Kraličtí tiskaři a vliv Bible kralické

1. „V tyto časy nebezpečné, zpívejme mu žalmy vděčné“ Církevní tiskárna Jednoty…

Old_Bibles-11. „V tyto časy nebezpečné, zpívejme mu žalmy vděčné“[1]

Církevní tiskárna Jednoty bratrské byla převezena roku 1578 z Ivančic do Kralic. Zde nalezla bezpečný úkryt na dlouhý čas. Po bitvě na Bílé hoře nedošlo jen na 27 českých pánů a k vykázání všech protestantských kazatelů (1622), ale také na kralickou tiskárnu. Vojenská jednotka roku 1621 vtrhla do Kralic a vyplenila Kralickou tvrz. Vojsko nezničilo úplně celou obec, šlo jim hlavně o likvidaci bratrské školy, knihovny a tiskárny. Tiskaři vojenské přepadení předvídali, a tak se jim zdařilo odstěhovat převážnou část inventáře, přístrojů a knih ještě před vpádem vojska do Náměšti na zámek Karla staršího ze Žerotína. Nad kralickou tiskárnou se do slova a do písmene slehla zem.

Bible v naší zemi

Bible přišla do naší země poměrně brzy. Na žádost moravského knížete Rastislava,…

pamatnik-bible-kralicke_denik-300Bible přišla do naší země poměrně brzy. Na žádost moravského knížete Rastislava, byli cařihradským císařským dvorem k nám v r. 863 posláni už zkušení křesťanští misionáři, Konstantin (později přijal jméno Cyril) a Metoděj. Tito rodní bratři s sebou přinesli vybrané části evangelií, přeložené do staroslověnštiny, které lidé u nás dobře rozuměli. Postupně přeložili celou bibli. Oba patřili k nejvzdělanějším učencům své doby a zvláště Konstantin, který dal celé práci základ a ráz, měl teologické vzdělání, byl učitelem filozofie a ovládal skvěle jazyky. Bibli překládali z hebrejštiny a z řečtiny, která byla jejich mateřským jazykem.